VS: LYNN 4/4

Lynn zkoumala místnost očima dál. Krásu světel se neopovažovala vzhledem k situaci vůbec začít obdivovat, protože ji napadla děsivá myšlenka, že ta světla mohou detekovat pohyb. Zato upřela pohled k vysokému stropu, mnohem vyššímu, než jak by se mohlo zdát z prozkoumávání hradu. Působil zvláštně. Jako kdyby se mortikalští moderní architekti pokoušeli napodobit starou klenbu vitoristickými vynálezy, ale přestaly v půlce. Lynn jen doufala, že nic vitoristického se zde nepohybuje, protože si nebyla jistá, jak se dá případným golemům bránit, natož pokud je golemem samotný strop. Pak se vrátila pohledem ke stolům a klouzala od nich ke stěnám. Zjistila, že většina světel z obrazů míří jedním směrem, a tím směrem u stěn stálo několik válců. Většina byla otevřená, podélně, takže se jednalo spíš o jakési skříně ve tvaru válců. Rozhodně působily suše, jak to jen v těchto podmínkách bylo možné, ale pokud v nich kdysi byla skladovaná nějaká tekutina, teď už by stejně asi vyschla a moc by z toho nepoznali. Tři válce ovšem zůstávaly zavřené. Lynn se zachvěla při představě, co by v nich mohli najít. Viděla, že z nich vedou nějaké hadičky a trochu se z nich kouří. Raději odvrátila hlavu a podívala se přímo před sebe. Na protější straně byla do zdi vsazená ohromná vrata.

VS: LYNN 1/4

 

„Věděli jste, že ještě tak před dvaceti lety se termín černá magie užíval úplně jinak než dnes?“
Lynn listovala svitky merských duchovních z největšího influviánského kláštera zasvěceného Anežce. Nacházel se někde severně od Quamosu a zápisky z něj sloužily Zmizelým jako první kvalitní zdroje vědomostí o místním jazyce, míře vzdělání, obchodu a samozřejmě víře, která je nepřestávala udivovat velice specifickým přerozdělením magických aspektů mezi jednotlivé bohy.

VS: LYNN 3/4

 Když se probouzela, okamžitě jí přes krk přetáhli hřejivý talisman. Jeho účinek pocítila okamžitě nejen na těle, které se přestalo chvět zimou, ale i na mysli, která jako by uzavírala pomyslnou bránu. Netušila, jak dlouho spala, ale obloha působila temněji, ačkoliv se to v té šedi odhadovalo těžko a ačkoliv věděla, že noc musela nastat ještě před tím, než se uložila ke spánku. S jistotou rozpoznala jen to, že se nad ní sklání známý kamenný oblouk a všech šest jejích přátel včetně promrzle a pobledle působící Josefíny se zbytky bílých peříček ve vlasech. Kolem nich plálo pár ohňů, ale na teplo talismanů žádný ohýnek neměl. Při pohledu na ně však pocítila neskutečný vděk za každou snahu nenechat ji zmrznout.

VS: LYNN 2/4

 Lynn byla pyšná na to, že se dostali do hor a že kouzla fungují tak dobře, že necítí ani nejmenší závan chladu. Zmocňovala se jí ale nervozita. Znaky, které do talismanu vložili, jim měly zabránit podlehnout čemukoliv, co by útočilo na jejich mysl, Lynn ale zatím nepociťovala, že by se o to jakákoliv magie snažila. Netušila, zda se jim podařilo utvořit talismany tak silné, že ani nezaznamenají tlak nepřátelské magie, nebo zda prostě jen nejsou na správném místě. Nebo – a toho se děsila nejvíc – jdou pozdě a není tady už nic, co by mohli objevovat. Desítky let mohly udělat hodně.